Tanita, japonská technologie pro vaše zdraví

Podvýživa a sarkopenie: význam svalové hmoty a síly

Podvýživa a sarkopenie: význam svalové hmoty a síly

Podvýživa a sarkopenie často zůstávají u pacientů i dalších ohrožených osob dlouho neodhaleny, přestože představují významné zdravotní riziko. Navzdory rostoucímu povědomí nejsou pacienti vždy včas diagnostikováni.

Rozpoznání příznaků, jako je snížená chuť k jídlu, únava nebo obtíže při fyzické námaze, je zásadní. Stejně důležitá je možnost snadno a přesně měřit klíčové ukazatele, zejména svalovou hmotu a svalovou sílu.

Podvýživa a sarkopenie: komplexní onemocnění s různými příčinami

Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus (ESPEN) definuje podvýživu jako akutní nebo chronický stav, při němž nedostatek či nerovnováha energie, bílkovin a dalších živin negativně ovlivňuje složení těla, jeho funkce a klinické výsledky.

Podvýživa, podobně jako sarkopenie, patří mezi poruchy výživy a výživou podmíněná onemocnění.

Podvýživa je zároveň významným rizikovým faktorem pro vznik sarkopenie. Podle skupiny EWGSOP2 je sarkopenie progresivní úbytek svalové hmoty a síly související se stárnutím. Může se však objevit i v důsledku onemocnění, nečinnosti nebo nedostatečného příjmu bílkovin. V případě závažného onemocnění se často používá pojem kachexie.

Diagnostika podvýživy a sarkopenie

Pro diagnostiku obou stavů byly vyvinuty tříkrokové postupy:

Kritéria GLIM (podvýživa) a EWGSOP2 (sarkopenie)

Krok 1 – Screening

• podvýživa: validované dotazníky (např. SNAQ, MUST)
• sarkopenie: dotazník SARC-F

Krok 2 – Hlavní kritéria

• podvýživa: úbytek hmotnosti, nízké BMI, nízká svalová hmota + snížený příjem potravy / zánět
• sarkopenie: nízká svalová hmota a svalová síla

Krok 3 – Závažnost

• posouzení fyzických omezení a klinických příznaků

Pro obě diagnózy jsou klíčové ukazatele svalové hmoty a síly. Ty lze účinně měřit pomocí BIA a testu stisku ruky.

Onemocnění jako rizikový faktor

Akutní i chronická onemocnění zvyšují riziko podvýživy a následné sarkopenie. Patří sem například:

• nádorová onemocnění,
• plicní choroby,
• srdeční a ledvinné selhání,
• diabetes,
• střevní onemocnění.

Nemoci narušují metabolismus i vstřebávání živin. Zároveň pacienti často trpí nechutenstvím, potížemi s polykáním nebo nedostatkem energie na přípravu jídla. Pohyb bývá během léčby výrazně omezen.

Stárnutí jako rizikový faktor

S přibývajícím věkem dochází přirozeně k úbytku svalové hmoty. Již od 30 let začíná převládat její odbourávání nad tvorbou.

Bez vhodné reakce – tedy správné výživy a pravidelného pohybu – může dojít k rozvoji sarkopenie ve vyšším věku.

U seniorů hrají roli také sociální faktory, jako je osamělost, poruchy paměti nebo nízký příjem.

Začarovaný kruh nečinnosti, podvýživy a úbytku svalů

Snížená fyzická aktivita výrazně urychluje úbytek svalů. Vzniká začarovaný kruh:

👉 slabost → horší příjem potravy → podvýživa → další úbytek svalů → ještě menší pohyb.

Například již jeden týden klidu na lůžku může vést ke ztrátě až 1,4 kg svalové hmoty.

Posilování svalů pomocí tréninku a bílkovin

Úbytek svalů lze do určité míry zvrátit pomocí silového tréninku. U křehkých seniorů je však často potřeba 3–6 měsíců systematického cvičení v kombinaci s dostatečným příjmem bílkovin.

Výzkumy ukazují, že ideální je přijímat alespoň 25 g bílkovin v každém hlavním jídle spolu s pravidelným cvičením.

Cenná data pro prevenci a léčbu

Základem prevence je včasný screening. Měření svalové hmoty a síly by mělo být standardní součástí péče.

Nejpřesnější metody (MRI, CT, DEXA) jsou nákladné a hůře dostupné. Proto je v praxi často využívána BIA, která umožňuje flexibilní měření i v domácím prostředí pacienta.

Doplňkově lze využít:

• měření obvodu paže,
• test stisku ruky.

👉 Měření znamená poznání. Dostupné nástroje pomáhají přizpůsobit léčbu konkrétním potřebám pacienta a sledovat její účinnost.

Reference:

Beaudart, C., Sanchez-Rodriguez, D., Locquet, M., Reginster, J.-Y., Lengelé, L., & Bruyère, O. (2019). Malnutrition as a Strong Predictor of the Onset of Sarcopenia. Nutrients, 11(12), 2883. https://doi.org/10.3390/nu11122883

Cederholm, T., Barazzoni, R., Austin, P., Ballmer, P., Biolo, G., Bischoff, S., Compher, C., Correia, I., Higashiguchi, T., Holst, M., Jensen, G., Malone, A., Muscaritoli, M., Nyulasi, I., Pirlich, M., Rothenberg, E., Schindler, K., Schneider, S., De van Der Schueren, M., . . . Singer, P. (2016). ESPEN guidelines on definitions and terminology of clinical nutrition. Clinical Nutrition, 36(1), 49–64. https://doi.org/10.1016/j.clnu.2016.09.004

Cruz-Jentoft, A. J., Bahat, G., Bauer, J., Boirie, Y., Bruyère, O., Cederholm, T., Cooper, C., Landi, F., Rolland, Y., Sayer, A. A., Schneider, S. M., Sieber, C. C., Topinkova, E., Vandewoude, M., Visser, M., Zamboni, M., & Writing Group for the European Working Group on Sarcopenia in Older People 2 (EWGSOP2), and the Extended Group for EWGSOP2 (2019). Sarcopenia: revised European consensus on definition and diagnosis. Age and ageing, 48(1), 16–31. https://doi.org/10.1093/ageing/afy169

De Groot, L. (2023). Sacropenie. In Soeters et al. (Red.) Leerboek voeding (pp.307-318). Bohn Stafleu van Loghum. https://doi.org/10.1007/978-90-368-2868-0 

Morton, R. W., Murphy, K. T., McKellar, S. R., Schoenfeld, B. J., Henselmans, M., Helms, E., Aragon, A. A., Devries, M. C., Banfield, L., Krieger, J. W., & Phillips, S. M. (2018). A systematic review, meta-analysis and meta-regression of the effect of protein supplementation on resistance training-induced gains in muscle mass and strength in healthy adults. British journal of sports medicine, 52(6), 376–384. https://doi.org/10.1136/bjsports-2017-097608

Roberts, S., Collins, P., & Rattray, M. (2021). Identifying and Managing Malnutrition, Frailty and Sarcopenia in the Community: A Narrative Review. Nutrients, 13(7), 2316. https://doi.org/10.3390/nu13072316 

Tieland, M., Dirks, M. L., van der Zwaluw, N., Verdijk, L. B., van de Rest, O., de Groot, L. C., & van Loon, L. J. (2012). Protein supplementation increases muscle mass gain during prolonged resistance-type exercise training in frail elderly people: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Journal of the American Medical Directors Association, 13(8), 713–719. https://doi.org/10.1016/j.jamda.2012.05.020 

« zpět na seznam článků